Sledování trvanlivosti čerstvě řezaného polníčku elektronickým nosem a VIS–NIR spektroskopií

Čerstvě krájený polníček byl skladován při 4, 10 a 20 °C a sledován referenčními ukazateli, elektronickým nosem a Vis/NIR spektroskopií. U vybraných proměnných e-nose byla průměrná správná klasifikace do tříd „čerstvé“, „přijatelné“, „zkažené“ a „velmi zkažené“ 95,5 % s chybou křížové validace 8,7 %. Pozitivní prediktivní hodnota Vis/NIR klasifikace byla přibližně 74–96 %; regrese byla zvlášť silná pro celkové fenoly (R²cv asi 0,89, RPD 3,19) a index chlorofylové fluorescence (R² asi 0,92, RPD 3,22). V tomto fresh-cut systému byla hranice pH při 20 °C překročena mnohem dříve než při 4 °C, což ukazuje rychlé zhoršování při teplotním selhání.

Střední přenositelnost: biologický nebo technický mechanismus a logika rozhodování jsou pro slovinskou produkci užitečné, přesnou dávku, práh, termín, nastavení stroje, teplotu nebo trvanlivost je ale nutné kalibrovat místně.

Pro Kumer 1687 je obhajitelným využitím těchto důkazů hypotéza a měřicí rámec ověřovaný na vlastních polích, šaržích a záznamech chladicího řetězce. Publikovaný výsledek se stává výrobním pravidlem až po místní validaci.